Lidé dnes chtějí žít – a život jim uniká. Chtějí být šťastní – a skutečné štěstí je v nedohlednu. Chtějí být svobodní – a jsou stále více zotročeni. Chtěli by jít správně, ale neznají směr. Hebrejské označení pro jádro Starého zákona – 5 knih Mojžíšových – je „tóra“, tj. ukazatel, rozcestník. Tento „rozcestník“ má kladnou a zápornou stránku. Záporná stránka – Zákon soudí, odhaluje náš hřích, je to diagnostický prostředek pro chorobu lidského hříchu. Kladná stránka – jde o ukazatele cesty ke svobodě, dokument svobody, zvěst o nedotknutelné svobodě Boží a nedotknutelné svobodě bližního, jeho život, manželství, majetek, čest i vše, co má – má být respektováno. Naprosto mylně chápe skutečnost ten, kdo říká: „Křesťanství je to, co se nesmí“. Mohli bychom o Desateru hovořit jako o „deseti velkých svobodách“. Starý a Nový zákon nejsou v rozporu, nový zákon je rozvinutím a naplněním Starého zákona. Boží zjevení bylo dříve mlhavé, nyní má zcela jasné kontury v Kristu a jeho kříži. Otázky po způsobu života, o tom, co je legitimní, co se smí a co už ne – docela přirozeně a zákonitě patří k mládí. Otázky životního stylu, oblékání, chování, tance, hudebního stylu… Mladí lidé se setkávají s novými podněty vyvíjející se a měnící se společnosti, jsou dosud tvární, často si zatím nenašli svoje místo v životě. Chceme společně uvažovat o tom, co pro nás znamená Starý zákon i o tom, co je skutečná svoboda v životě znovuzrozeného člověka.