Záznam přednášky z 23. konference Sdružení křesťanských zdravotníků (Olomouc, 4. – 6. dubna 2014)
Text přednášky vyšel tiskem ve sborníku Mezi Biblí a medicínou II. (Albrechtice 2016), na str. 21-32.
Žijeme v postmoderní době, která se vyznačuje velkým odklonem od jasných neměnných dokonalých a naprosto svatých Božích přikázání. Lidská společnost ve svém odpadnutí k vlastní zkáze opouští nebo překrucuje Boží Zákon. Jedině Dárce života sám má právo lidský život dát či jej ukončit podle své svaté vůle. Dle hrubých odhadů dochází ročně v „civilizovaném“ světě k více jak 50 milionům zabití nenarozených dětí! Tato strašná genocida nemá obdoby s žádnou z válek, které na naší planetě doposud proběhly. A to vůbec nebereme v potaz zabíjení „nadpočetných“ lidských bytostí v rámci procedur asistované reprodukce – IVF či při užívání hormonální antikoncepce, nitroděložních tělísek a ilegálních potratech… Krev těchto dětí však volá k Hospodinu stejně jako krev zabitého Ábela (Židům 12, 24; Zj 18, 24).
V první části přednášky budou posluchači seznámeni s různými možnostmi, které nabízí dnešní medicína při řešení neplodnosti. Ve druhé části budeme hledat odpověď na otázku, zda v této oblasti existují nějaké hranice a zda je dobré dělat vše, co je v současné době možné. Ukážeme si, že opuštění hranic může vést nejen k zneužití lidských zárodků, ale také k bezprecedentním situacím v oblasti vztahů, práv dítěte a rodiny. Můžeme tedy jako křesťané umělé oplodnění vůbec akceptovat?