Přednáška reaguje na film „Bieszczady“ (2013, režie: M. Benc, námět: J. Sliž). Přibližuje dějiny „rozhodných křesťanů“ (letničních) na Těšínsku, informuje o „proroctví“, které vyvolalo odchod řady letničních věřících z Těšínska do Bieszczad a které se nesplnilo.

Film Bieszczady reaguje na zjevně falešné proroctví postmoderním přístupem: rezignuje na zjišťování pravdy (pro někoho to proroctví bylo, pro někoho nebylo, neřešíme, zda bylo pravé), snaží se o předání pozitivního obrazu, přičemž negativní fakta buď nezmiňuje, nebo nereflektuje.

Škodlivé poselství zvoleného přístupu spočívá v tom, že film (v pasáži věnované proroctví) komunikuje:
– že příliš nezáleží na rozsuzování proroctví (ve filmu není žádné jednoznačné vyjádření k pravdivosti proroctví, naopak je jeho poselství o zničení spíše otupováno a rozmělňováno)
– že je normální situace, když se ve zdravém společenství objeví falešné proroctví, které několik let určuje život tohoto společenství