Skupina probuzených křesťanů, kteří před 550ti lety odmítli násilí, nechtěla zakládat novou denominaci. Nejprve jen odešli do ústraní, aby žili podle Ježíšova „Kázání na hoře“. Pak poznali, že touží připojit se k církvi, která bude postavena na apoštolských základech a není „nakvašena“ světem, církev, kde se žije evangelium a kde „funguje“ praktický život podle Božího slova. Takovou církev se rozhodli hledat, a vyslali posly do Ruska, Turecka a Řecka, do Asie, Palestiny Egypta, Itálie… Po roce a půl se poslové vrátili – nenašli. Tehdy Jednota bratrská zformovala vlastní, unikátní koncept sborového života, kde na prvním místě nebyl chrám ani bohoslužba, ale obecenství, vzájemná láska a pastýřská péče. V čem bylo pojetí církve v Jednotě bratrské unikátní? V čem její zásady předběhly dobu o pět století? Platí z nich něco dodnes? Dozvíte se, když přijdete…
1. Kontext a souvislosti doby. – 2. Seznámení. – 3. Obrat – objevení Husa. – 4. Setkání. – 5. Komunikace – 6. Závěr.
Jen málo témat vzbuzuje v církvi tolik vášní jako uplatňování sborové kázně. Žel, většinou se nejedná o teoretické diskuse, ale bolestné a často pohoršlivé sborové causy. Slýcháme: „Proč pastor, presbyter anebo starší neudělají s tím (čti: „s ním“ anebo „s ní“) pořádek? Vždyť je to jasné!“ Je to opravdu vždy jasné? Seminář bude věnován známému biblickému konceptu církevní kázně. Podíváme se jak do historie, tak do naší žhavé současnosti. Neopomeneme ani reformační učení o moci klíčů. Možná si položíme více nesnadných otázek než jednoduchých a rychlých odpovědí.