Ve víru evoluce – Jak jsem málem uvěřil Darwinovi

By | | No Comments

Na začátku semináře autor popisuje svůj vlastní názorový střet s neodarwinizmem, kterým procházel jako mladý člověk se zájmem o přírodní vědy. Jmenuje nejdůležitější argumenty proti přijetí této teorie, zejména problémy abiogeneze a vzniku genetického kódu. V další části se zabývá některými nejnovějšími poznatky z posledního desetiletí, které pravdivost neodarwinistické vývojové teorie ještě více a do hloubky zpochybňují. Způsob, jakým je život naprogramován, ukazuje na nutnost zásahu inteligentního činitele. Kambrická exploze, během které se na Zemi náhle objevila většina živočišných kmenů, musela být spojena s obrovskou informační explozí pro stavbu těl těchto živočichů. Neodarwinistické mechanizmy mutací a přirozeného výběru neposkytují žádné reálné vysvětlení tohoto záhadného fenoménu. Tvrzení evolučních biologů o odpadním DNA, jako o důkazu evolučních procesů, je novými objevy stále více zpochybňováno. Nejnovější poznatky ukazují, že naprostá většina adaptačních (mikroevolučních) změn je spojena s poškozením a degradací genů, tedy se ztrátou genetického bohatství, a nikoliv s jeho vývojem. Platí to nejen pro bakterie, ledního medvěda, „Darwinovy“ pěnkavy, ale i pro člověka a jím šlechtěné rasy psů. Teorie o vývoji druhů přirozeným výběrem (tzv. makroevoluce) dostává další a rozhodující smrtící ránu. Jak reagují křesťané na tyto skutečnosti?