Páteční večer je pro nás – doprovodnou skupinu – vždy zvláštní čas. Protože i když sloužíme tímto způsobem, jsme obyčejní lidé, účastníci tábora, xkempáci. Celý týden se scházíme v rámci programu na seminářích, workshopech, sedíme vedle sebe na obědech, a potom, když dojde na chvály, jdeme na pódium my. Nejde ale přece vůbec o to, kdo je na pódiu, a kdo ne. Jde o to, kdo je na pódiu tvého života. Jsi to ty, nebo Bůh? A tak pokud je On ve středobodu tvé existence, víš, že chvály nejsou o lidech, ale o Bohu. A právě takto se chceme i v ten páteční večer sjednotit a jako celek, jako tělo Kristovo, k němu přicházet a uctívat ho.
