Přednáška z Biblického školení pracovníku 2020/2021 Na téma 400. výročí popravy dvaceti sedmi českých pánů
Přednáška z Biblického školení pracovníku 2020/2021 Na téma Johann Adam Steinmetz Svědek Božího jednání (nejen) na Těšínsku
Aurelius Augustinus z Hipa byl člověkem, který definoval mnohé z toho, co považujeme dnes za dogmatickou samozřejmost: nauku o ospravedlnění vírou, vztah křesťana ke státní moci a mnoho dalších životně důležitých témat. Augustinovo učení bylo pro reformátora Martina Luthera celoživotní inspirací.
Biblické školení pracovníků 2020/2021
Přednáška Zbyška Kalety, který v návaznosti na blížící se Svátek reformace připomene méně známý okamžik ze života dr. Martina Luthera. 10. 12. 1520 došlo ke spálení papežské buly odsuzující Reformátora. Budeme se zabývat otázkou, co tento krok znamenal a v čem byl a je jeho význam.
Leopold Marcin von Otto (1819-1882) byl nazván „duchovním otcem polského protestantismu“. Jeho zápas o čistotu evangelia, proti liberální teologii a o horlivé následování Krista je inspirující dodnes.
Přednáška zazněla u příležitosti uplynutí 200 let od jeho narození.
Skupina probuzených křesťanů, kteří před 550ti lety odmítli násilí, nechtěla zakládat novou denominaci. Nejprve jen odešli do ústraní, aby žili podle Ježíšova „Kázání na hoře“. Pak poznali, že touží připojit se k církvi, která bude postavena na apoštolských základech a není „nakvašena“ světem, církev, kde se žije evangelium a kde „funguje“ praktický život podle Božího slova. Takovou církev se rozhodli hledat, a vyslali posly do Ruska, Turecka a Řecka, do Asie, Palestiny Egypta, Itálie… Po roce a půl se poslové vrátili – nenašli. Tehdy Jednota bratrská zformovala vlastní, unikátní koncept sborového života, kde na prvním místě nebyl chrám ani bohoslužba, ale obecenství, vzájemná láska a pastýřská péče. V čem bylo pojetí církve v Jednotě bratrské unikátní? V čem její zásady předběhly dobu o pět století? Platí z nich něco dodnes? Dozvíte se, když přijdete…
Co dala světu luterská reformace? Za tímto obecným názvem by se mělo skrývat něco, co původně mělo mít provokující název „Reformace, máme se za ni stydět?“, ale vyznělo by to nejspíš negativně. Přednáška je pokusem o odpověď na útoky zpochybňující naše reformační kořeny. A nejen to: rádi bychom přenesli těžiště z pasivního: „Co dala reformace?“ na aktivní: „Jsem já osobně pro reformaci (stálou změnu a změny společnosti, církve a rodiny) přínosem? Reformace jako stále aktuální osobní výzva.
Kdo vymyslel mateřskou školu? Kdo vymyslel podvojné účetnictví? Kdo začal stavět nemocnice? Zapomíná se, jak mnohotvárně a blahodárně křesťanství obohatilo a změnilo život lidí v západní společnosti, ale i mimo v ni. Také se o tom málo mluví, ba někdy záměrně zamlčuje, ačkoliv mnohé věci, jako péči o slabé, malé děti, nedotknutelnost práv jednotlivce, (principy) mírové(ho) soužití národů nebo systematicky rozvíjený vědecký výzkum pokládáme za samozřejmost a ani nezkoušíme si představit, jak by náš život bez těchto zásadních prvků vypadal. Avizovaná prezentace vás uvede do 14 oblastí, ve kterých křesťanství zanechalo až dodnes hlubokou stopu a znamenalo tak trvalý pozitivní přínos. Je to krásné téma.
Přednáška z Biblického školení pracovníku na téma Život jako škola, celoživotní vzdělávání, přednášející: Karel Guznar
Vztah křesťanů ke knihám. Křesťanské společenství a vzdělávání „od početí až na věčnost“.
Přísloví 2:1-6
Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru , abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti, jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost, budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha. Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.